Už je to tady, monterky, slovníky a jdem na to

 20. 2.  jsme zahájili poslední den ve škole, stejně jako ty dva předešlé. Po výborné snídaní jsme vyrazili. První dvě hodiny jsme strávili v  hodinách CNC obrábění. Zbytek pak jsme pracovali na dílnách, dodělávali díly na soustruzích a seznámili se s něčím novým - gravírovací stroj na popisování obrobků. Nakonec jsme poděkovali panu mistrovi Herr Eiselovi, který se nám celé tři dny věnoval a předali jsme mu malý dárek. (Martin Š, 20. 2.)
 

      

     

Dne 19. 2. jsme opět byli ve školních dílnách. Praxi jsme začali kontrolním měřením včerejších výrobků – byli jsme v toleranci, tedy frézování a vrtání nám jde. Hledání DIN norem v německých tabulkách - "lustig".Někteří ještě dokončili úkoly z předešlého dne a začali jsme se soustružením. Na první pohled se nám zdálo, že tato práce dle výkresu bude příliš lehká, ale jak čas ukázal, tak jsme se mýlili. No a zapsat pracovní postup v cizím jazyce, no asi to nikdo nepochopí, jen my - možná. Co nás velmi mile překvapilo, bylo ovládání a kvalita soustruhů, na kterých jsme pracovali. Paráda. (Petr, 19. 2.)

    

    

Dne 18. 2.  jsme se vydali do partnerské školy, kde jsme  začali naši praxi. Seznámili se se stroji - odlišné ovládání, a s dalšími pomůckami pro nás zatím neznámými. Byli jsme rozděleni do čtyř skupin, spolupracovali jsme s žáky se zdejší školy. Setkali jsme se i se spolužáky, které jsme potkali už i na výměnných pobytech. Mají trošku jiný způsob práce, dělají všechno zbytečně složitě a ještě k tomu mluví německy - spolem se snažíme anglicky, ale jinak se nám dařilo dobře. Sem tam se něco nepovedlo, ale jak se říká "i mistr strojař se někdy utne". Těšíme se na zítřejší den. (Honza, 18. 2.)